Čím rychleji, tím pomaleji. A hůře.

Také se vám stává, že když pospícháte, trvá to pak ve skutečnosti déle? To je normální. Stejně jako to, že výsledek může dopadnout lecjak. Práce kvapná h.... platná.

Jdu na poštu. Na takovou tu "moderní", tedy s vyvolávacím systémem. U vchodu si vezmu papírek s číslem a u stolku začnu vyplňovat podací lístek. Oproti obvyklé praxi se ale blížím na řadu rychleji.

Podstatně tedy zrychlím vyplňování. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Napsaná písmena jsou nečitelná, musím se k nim vracet a přepisovat je (i normálně píšu jako prase, ale teď je to ještě mnohem horší). Pak si beru ještě složenku a také ji vyplňuji, a to se stejnými obtížemi.

Na závěr přijde zlatý hřeb - místo (obyčejné) složenky typu C jsem si vzal omylem dobírkovou složenku typu C. To zjišťuji samozřejmě až v okamžiku, když už byla celá vyplněná. Beru si tedy tu správnou, ale sotva vyplním jeden řádek, naskakuje na displeji moje číslo. Smůla, po nějakých 15-20 vteřinách už je nahrazeno jiným.

Strávil jsem tam tedy dvakrát tolik času, než bylo nutné. Kdybych nepospíchal, mohl jsem to v klidu, v pohodě a bez potíží vyplnit včas. To byl jen jeden příklad - podobných situací se v životě stává spousta. Lepší je zbytečně nepospíchat. Většinou...