Hračka jménem X

7. 05. 2008 9:00:00
Jak už jsem říkal, GNU ani Linux neměly být konkurencí Windows. Ale dokonce jí být (ani společně jako GNU/Linux) ani nemohly, protože Windows je systém s grafickým rozhraním. Takové rozhraní se na GNU/Linux (a ještě dříve na Unix) dostalo s technologií skrytou za tajemným písmenem X.

Musíme se opět vrátit velice hluboko do počítačové historie. První grafické uživatelské rozhraní totiž vzniklo už v roce 1972 (u firmy Xerox PARC), a to v podobě konceptu nazvaného WIMP (Window, Icon, Menu, Pointing device - tedy okno, ikona, menu, ukazovací zařízení). Ano, použití oken je takto staré - dávno před vznikem Microsoftu a ještě dávněji před vznikem systému Windows. První implementace - v podobě počítače Xerox Alto - se objevila v roce 1973. Počítač používal třítlačítkovou myš, a co je zajímavé, měl monitor orientovaný na výšku. Významnějšího komerčního úspěchu ale tehdy nebylo dosaženo.

Pak bylo grafické rozhraní nějakou dobu u ledu, než se o něm dozvěděl Steve Jobs, spoluzakladatel firmy Apple. Na základě určité spolupráce s Xerox PARC bylo vyvinuto nové uživatelské rozhraní konceptu WIMP, a to pro počítač Apple Macintosh uvedený na trh v roce 1984. Prostřednictvím tohoto počítače s grafické uživatelské rozhraní zpopularizovalo.

Téhož roku odstartoval na univerzitě MIT projekt, jehož cílem bylo vyvinout grafické uživatelské rozhraní pro operační systém Unix. O rok později byla vydána verze 9 (první veřejná), následovaly verze 10 a 11 - právě verze 11 zůstala už navždy spjata s označením technologie. Ta se celým názvem jmenuje X Window System, zkráceně X11 nebo X.

Čím se X liší od toho, co bylo v počítači Xerox Alto, v počítačích firmy Apple a později v systémech Windows od Microsoftu? Na první pohled v podstatě nijak. Všude jsou okna, ikony apod., všude se kliká myší. Pokud se patřičně upraví vzhled oken, prakticky by od sebe nebyly jednotlivé systémy poznat.

X Window System má ale jednu důležitou vlastnost, která jinde není - je rozdělen do tří částí. První je ta, která je v programu. Program může běžet na libovolném počítači, v podstatě jde jen o to, aby byl počítač přístupný po síti a uživatel měl právo tam program spustit.

Druhou částí je tzv. X server. Ten běží naopak tam, kde sedí uživatel. X server kreslí na obrazovku a přijímá informace z myši a klávesnice. Pokud se od něho nechce nic zvláštního, je nenáročný na výkon. Takže může běžet na celkem primitivním terminálu, zatímco výpočetně náročný program běží na silnějším počítači. Běžně se to dělá tak, že na jeden výkonný počítač se připojí i několik desítek terminálů. Dá se tak (oproti řešení se samostatnými výkonnými počítači) ušetřit dost peněz za pořízení i správu.

Ještě tu máme třetí část. Je to tzv. správce oken - program, který (prostřednictvím X serveru) kreslí rámečky okolo oken, umožňuje s okny hýbat, dělá různé efekty a podobně. I správce oken může běžet kdekoliv, navíc lze používat různé implementace podle toho, co komu vyhovuje.

Funguje to nezávisle na tom, jaký operační systém na jednotlivých počítačích běží, a na tom, o jaký hardware jde. V praxi to znamená, že si člověk na svém počítači spustí X server a může ho používat jak lokálně (tedy pracovat jeho prostřednictvím s programy spouštěnými na tomto počítači), tak i na dálku (třeba s programy běžícími na druhém konci světa.

Jak jste si možná všimli, ještě nepadlo ani slovo o Linuxu. To je v pořádku. Toto všechno totiž existovalo dávno před vznikem Linuxu. Nicméně když byly komponenty GNU a jádro Linux spojeny dohromady, dostal se X Window System také sem. Teprve tímto okamžikem začal být tento systém reálnou konkurencí již zavedeným systémům s grafickým rozhraním - tedy především Microsoft Windows.

Autor: Lukáš Jelínek | středa 7.5.2008 9:00 | karma článku: 12.12 | přečteno: 1225x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.14 | Přečteno: 606 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 532 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...